Omyl děda Vševěda

napsal Miloš Kratochvíl

Každý, kdo se jen trochu vyzná v pohádkách, ví, že vždy, když se narodí dítě, přijdou k němu sudičky s předpovědí jeho osudu. Tak se stalo i v té naší pohádce.

Sudička Žofie přistoupila ke kolébce princezny Kristýny, které přisoudila, že si jednou vezme za muže největšího mudrce na světě. Potom se jí do cesty připletl malý Honza Holota, tomu Žofie dala do vínku, že bude velkým lenochem, který však, až se jednou vzdálí od své pece, pohne královskými osudy. Poslední a nejzáludnější sudbu si však nechala pro prince Šimona. Tomu uložila, s jistou dávkou zlomyslnosti, že bude moudřejší než děd Vševěd.

A tady vlastně začíná náš příběh. Jakmile uslyšel děd Vševěd Žofiinu sudbu, strašně se rozčílil a za trest ji proměnil na bludičku. Kristýna, Šimon i Honza čekali až do svých třiceti let, než se začala sudba pomalinku naplňovat. Tehdy jim Žofie, již jako bludička, rozdala tři kouzelné dárky - kouzelný kámen, zapomínací fazoli a trojhrannou stoličku.

Situaci však výrazně komplikuje skutečnost, že Vševěd je již poněkud ješitný a senilní stařík, který se obává toho, že by se přece jen mohly Žofiiny sudby naplnit. Osud těch tří "dětí" však leží na srdcích i jejich rodičům, kteří se rovněž usilovně snaží svým potomkům pomoci sílu sudby prolomit.

Také Vás zajímá, jak to všechno dopadne? Napište nám a my Vám rádi přijedeme svou pohádku zahrát.